Zásady pěstování denivek

Umístění
Pro svůj růst denivky preferují místo na plném slunci, dobře prospívají i v mírném stínu. V plném stínu nasazují méně květů a v některých případech nekvetou vůbec. Nejlepší místo pro pěstování je tam, kde mají alespoň 4 – 6 hodin slunce a mírné přistínění přes poledne. Obzvlášť květy tmavých barev se mohou v poledním žáru spálit, případně jejich barvy vyblednou.

Půda
Na půdní podmínky nejsou denivky příliš náročné, rostou v téměř každém typu půd. Nejlépe prospívají v kyprých, vzdušných, dostatečně vlhkých půdách s dobrou zásobou živin. Denivky jsou tolerantní k pH půdy, ideální je pH neutrální až lehce kyselé. Při přípravě půdy pro výsadbu je dobré přidat kompost, hnůj (může být i neuležený), nebo průmyslová hnojiva. Výsadbová jáma musí být dostatečně velká a hluboká, kořeny rostliny je třeba dobře rozprostřít. Před sázením je nezkracujeme. Rostlinu vždy sázíme poměrně mělce, hluboko zasazené špatně rostou a mohou i uhynout.

Voda v půdě a zálivka
Ačkoliv jsou denivky velmi odolné suchu, dávají přednost dobře zavlažovaným půdám. Dostatečná zálivka je důležitá především v období tvorby poupat a kvetení. Dobré je mulčování organickým materiálem, které udrží povrch půdy vlhký. Denivky se často pěstují i na březích vodních toků a nádrží, ale dlouhodobé zamokření špatně snášejí. Obzvláště rostliny pěstované v chladných oblastech v zamokřené půdě často namrzají a odumírají.

Hnojení
Jako většina ostatních trvalek mají denivky rády přihnojování anorganickými hnojivy. Není to nezbytně nutné, ale je to prospěšné především pro moderní hybridy. Dobré je přidávání pomalu rozpustných hnojiv, která podporují dobrý vývoj rostlin a násadu květních poupat.

Vegetativní rozmnožování
Po několika letech růstu rostliny vytvoří velké trsy a může se stát, že začnou snižovat počet a kvalitu květů. Pak je dobré celý trs rozdělit a rostliny rozsadit. Takto jednoduše můžeme rostliny vegetativně rozmnožovat. Trsy dělíme na části nebo i na samostatné listové růžice, což je výhodné při sázení do kontejnerů. Dělení provádíme odtržením nebo odřezáváním plochým nástrojem, osvědčuje se třeba dláto. Nejlepším obdobím na vegetativní množení denivek je květen a červen, v pozdním létě pak po odkvětu, kdy má rozsazená rostlina ještě dostatek času na dobré zakořenění a ujmutí před příchodem zimy. Po přesazení je dobré zkrátit listy rostlin o jednu třetinu až jednu polovinu původní délky, pomůžeme tím lepšímu zakořenění.

Nároky na klima a péče v zimě
Denivky prospívají téměř v každém podnebí. I tak je důležité sázet rostliny vhodné pro dané klimatické zóny.
• Dormantní odrůdy budou v našich podmínkách dobře prospívat, mají dostatek zimního odpočinku pro tvorbu květů v příštím roce.
• Stálezelené odrůdy (evergreeny a semievergreeny) jsou sice v našich podmínkách zimovzdorné, některé odrůdy však v chladných oblastech nepřežijí. Problémy působí zejména střídání oblev a mrazů, kdy jsou rostliny, které nejsou ve vegetačním klidu, často napadány hnilobami. Proto někteří pěstitelé doporučují rostlinám na zimu mulčovat kořenové báze, aby nedošlo k jejich vymrznutí. Není to však univerzální řešení, přezimování závisí na mnoha faktorech a místních podmínkách. Protože většina nových krásných a, z hlediska nákupu, atraktivních tetraploidů pochází z oblasti Floridy, činí jejich přezimování u nás občas problém a je třeba získat určité zkušenosti v dané lokalitě. Během nepříznivých zim však k nějakým úhynům asi dojde. Výběr vhodné odrůdy je proto velmi důležitý, abychom předešli zbytečným ztrátám.

Škůdci a choroby
Denivky nemají velké množství škůdců a chorob. Nejčastějšími chorobami a škůdci denivek jsou: rez denivková, hniloba kořenového krčku a kořenů, jarní deformace, skvrnitosti a pruhovitosti listů, mšice, sviluška, třásněnka, bejlomorka. Dále jsou rostliny, především na jaře rašící výhony, poškozovány plži (nikoli masově) a okusem zvěře (srny a zajíci).